JETELOVINY A TRÁVY

VÍCELETÉ PÍCNINY na orné půdě představují jeteloviny, některé trávy, případně jejich směsky - jetelovinotrávy. Mnohé z nich se uplatňují v dočasných i trvalých travních porostech. Význam víceletých pícnin jako zdroje kvalitního krmiva i jako zúrodňující složky osevních postupů se stále zvyšuje. Velmi cennou vlastností jetelovin, zejména vojtěšky v nížinných oblastech, je vysoká výnosová stabilita. Jetel luční poskytuje i na chudších půdách bramborářsko-ovesné výrobní oblasti s výnosově kratší vegetační dobou a nižšími teplotami prakticky stejné výnosy.

Z víceletých pícnin především jeteloviny mají nezastupitelný význam nejen pro zvyšování úrodnosti půdy a produktivnosti osevních postupů (zvyšují a stabilizují výnos následných plodin), ale i z hlediska celkové bilance dusíku v zemědělské výrobě. Právě pro tyto vlastnosti bylo zavedení jetelovin do osevních postupů, jako významných obnovitelných zdrojů transformace slunečního záření, oprávněně považováno za jedno z nejblahodárnějších počinů lidstva počátku 19. století. Z hlediska energetické efektivnosti je významné, že k vysoké produktivnosti nevyžadují dusíkaté hnojení, které u jiných nevikvovitých pícnin představuje až 70% celkových energetických vkladů. Hlízkové bakterie pracují mnohem efektivněji než nejefektivnější technologie výroby dusíkatých hnojiv. Oproti 80MJ na výrobu a využití 1kgN v průmyslových hnojivech je energetický vklad rostliny a bakterií na osvojení si vzdušného dusíku zhruba poloviční.

V rámci víceletých pícnin na orné půdě je třeba podle půdně-klimatických podmínek maximálně uplatňovat monokultury jetelovin a v méně příznivých podmínkách především jetelotravní porosty, s vyšším podílem jetele lučního, vše s co možná nejdelším využitím bezplevelných hustých rovnoměrně zapojených porostů. Trávy jako víceleté pícniny, mají na orné půdě v nížinných sušších polohách opodstatnění jen ve zvlášť zdůvodněných případech.

Pěstování některých víceletých pícnin na orné půdě může plnit i další významnou roli - prostředku k dočasné „konzervaci“ půdy, jako zálohy pro její budoucí intenzívní využití. V dohledné budoucnosti se počítá s jejich využitím k energetickým účelům v závislosti na řadě faktorů, mj. množství spalného tepla. Svůj velký význam mají v revitalizaci krajiny, ozeleňování výsypek, popílkovišť atd. Také použití pícních porostů na zelené hnojení s cílem alespoň udržet půdní úrodnost (mj. struktura, živiny v půdě) v době nedostatku organických hnojiv je na pořadu dne. V neposlední řadě mohou mít některé jeteloviny pěstované u nás význam také jako výchozí surovina pro výrobu přirozených pesticidů, biohnojiv, pro farmaceutický průmysl a podobně.

zdroj: ČZU (Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Ing. Ivana Capouchová, CSc)