5. Nakažlivé kulhání ovcí (nakažlivá hniloba paznehtů)

 Nakažlivé kulhání ovcí je nejčastější infekční příčinou kulhání ve stádech ovcí. Je to velmi bolestivé onemocnění, které u postižených zvířat výrazně snižuje možnost pohybu a tím i příjem potravy. Výsledkem je úbytek hmotnosti, který ovlivní plodnost bahnic, predisponuje výskyt ketózy březích bahnic, porody malých jehňat, zastavuje produkci mleziva a výrazně omezuje tvorbu mléka. U beranů dochází k výraznému snížení plodnosti, které se odrazí ve sníženém počtu narozených jehňat. 

Nakažlivé kulhání ovci je vysoce infekční onemocnění, mezi jednotlivými ovcemi se přenáší kontaminovanou pastvou, krmivem nebo podestýlkou. Onemocnění mohou přenášet a do dalších chovů rozšiřovat i ovce bez příznaků postižení. Toto onemocnění je způsobené bakterií Dichelobacter (Bacteroides) nodosus (14 sérotypů). Je málo odolná vlivům vnějšího prostředí - sluneční paprsky ji ničí za 8-10 hodin, přístup kyslíku za 24 hodin, vysušení za 3-7 dnů, teplota 55 °C za 15 minut, běžné dezinfekční prostředky během několika minut, mimo zvíře vydrží plně infekční v nejpříznivějších podmínkách max. 10 dnů. Jejím rezervoárem jsou mikroabscesy paznehtů subklinických nosičů. Má schopnost produkovat enzymy, které rozrušují tkáně paznehtů. Nemoc provází hnisavé změny na paznehtech a dochází až k oddělení paznehtního pouzdra od škáry. Hlavním klinickým příznakem nakažlivého kulhání ovcí je výrazné zapáchání, kulhání, hubnutí, postižena bývá různě velká část stáda. Kulhání je zpravidla velmi intenzivní (ovce nezatěžují končetiny), postiženo bývá současně několik končetin, zpravidla obě hrudní. Hlavním obdobím výskytu je jaro a podzim, kdy převažuje teplé a vlhké počasí. Pro přežití původce v pastvě nebo v podestýlce jsou potřeba teploty nad 10 °C, musí trvat dostatečně dlouhou dobu, aby mohlo dojít k přenosu mezi ovcemi. Vlhké počasí vede ke změkčení kůže v meziprstí a tím ke zvýšení náchylnosti k infekci. Predispoziční faktory jsou tedy mokré stání, pastviny, blátivé kamenité cesty, které dále zraňují postižené části končetin.

Infekční kulhání ve stádě je možné zvládnout, ale vyžaduje vždy dlouhodobý, cílený a komplexní přístup. Komplex opatření sestává

• z lokálního ošetření a úpravy paznehtů,
• koupelí paznehtů zvířat v brodících vanách nebo rohožích ve stanovených intervalech,
• celkové aplikace LA antibiotik (2-3x) a 4) terapeutické vakcinace inaktivovanou vakcínou (Footvax)

Systém účinného a efektivního řešení problému v chovu není jednotný. Musí ho navrhnout veterinární specialista podle konkrétních podmínek v chovu, zvláště podle kmene izolované bakterie. Pro každý chov musí být „ušitý na míru". Je nutné ochranná opatření provádět u celého stáda. Nemoc při patřičné léčbě neohrožuje život zvířat, původce infekce lze ale ze stáda úplně odstranit jen velmi obtížně.

Zásadní otázkou prevence je zabránění zavlečení této infekce do chovu. Zařazovat lze zvířata pouze z chovů se známou nákazovou situací a vždy po min. měsíční karanténě.