4. Maedi-visna

Onemocnění maedi-visna bylo u nás popsáno počátkem 90. let 20 století. V současné době chybí důkladná evidence klinicky a laboratorně potvrzených případů, pouze se sleduje četnost nálezů sérologicky pozitivních zvířat v jednotlivých chovech.

Původce onemocnění (lentivirus) je charakteristický dlouhou, až několikaletou inkubační dobou, klinickými změnami proto bývají postižena starší zvířata. K popisovaným změnám zdravotního stavu patří záněty plic, mléčné žlázy a kloubů (forma maedi) a méně často změny ve funkci nervovém systému (forma visna). Nemocná zvířata během několika měsíců klinické formy onemocnění postupně hubnou (chátrají), léčba není úspěšná. Při pitvě uhynulých kusů se nejčastěji zjišťují výrazné změny na plicní tkáni, která není narůžovělá jako u zdravých zvířat, ale šedá a tuhé konzistence. Proti původci onemocnění nabyla dosud vyvinuta účinná vakcína. Klinická forma se u nás prakticky nevyskytuje, ale mnoho stád je séropozitivních. Problém tohoto onemocnění spočívá v obchodování s plemenným materiálem v EU.