EXMOORSKÝ PONY je plemeno koní, které pochází z anglického Somersetu a Devonu. Dostal jméno podle vysoko položených blat Exmoor v jihozápadní Anglii. Je to nejstarší plemeno v Británii – žije tu už od doby bronzové a od poslední doby ledové se nezměnilo. Využívali ho už Keltové jako soumara. První zmínku o těchto ponících nalezneme v Knize posledního soudu z roku 1085. Roku 1921 byla založena Exmoor Pony Society, která si dala za úkol podporu a zlepšení chovu exmoorských poníků. Asociace provádí kontroly, podle nichž nemůže být do chovu zařazen jedinec, který není v exmoorském typu.

Je to jedno z mála původně divokých koní. Anglie se od pevniny oddělila cca před 15 000 lety, to znamená, že k exmoorovi se 14 000 let nedostalo jiné plemeno – od té doby se k exmoorským poníkům jiná krev nepřilévala. Dodnes se tito poníci toulají po vřesovištích, ale někteří chovatelé je drží v zajetí. Dříve jim hrozilo vyhynutí, nyní se pečlivě řídí jejich plemenitba.

POPIS

Exmoorský pony v kohoutku měří 113-130 cm. Jeho zbarvení se pohybuje od plavé až do černé a narušuje ho světlá srst okolo huby, očí, břicha a vnitřních stran stehen. Bílé znaky nejsou povoleny. Srst se skládá ze dvou vrstev. Ta blíže k tělu je měkká a pouze chmýřová, udržuje u těla teplo. Druhá, vnější, je mastná a chrání tělo před chladem a mokrem.

Exmoorové mají středně dlouhé tělo a krk, líbivou hlavu, strmou lopatku, krátké nohy zakončené tvrdými kopyty a huňatou hřívu a ocas, kterému se říká „ledový ohon“, protože je u kořene rozštěpený. Další zajímavostí exmoorů je „moučná huba“. Tak se označuje bílé zbarvení okolo huby. Pod pojmem „žabí oko“ se skrývá zesílené horní oční víčko. Exmoorové mají jako jediné plemeno sedmou stoličku.

Jsou to velmi houževnatí a inteligentní poníci, odolní proti nemocem. Zpočátku člověku nedůvěřují, ale po navázání důvěry se z nich stávají skvělí společníci. Jestliže jsou od narození zvyklí na přítomnost lidí, hodí se i pro děti, avšak někdy mohou být tvrdohlaví, potřebují proto jistou ruku. Exmoorové vynikají ve skocích.

ZDROJ: WIKIPEDIE