BELGICKÝ CHLADNOKREVNÍK

BELGICKÝ CHLADNOKREVNÍK byl ve středověku znám pod jménem flanderský kůň a hrál významnou roli při vývoji chladnokrevných plemen jako clydesdala, shirského koně, suffolka a také našich chladnokrevníků. Pravděpodobně také posloužil o století dříve při zvětšování formátu předchůdců irského tažného koně.
Belgický chladnokrevník se považuje za přímého potomka západního lesního koně. Tato zvířata dobře znali i Římané a sám Caesar se o jejich kvalitě zmínil ve svých zápiscích o válce galské. Původně měla každá z belgických provincií vlastní typ těžkého koně - Brabant, Flandry a další. Spřízněný je také původní arden a na základě brabanta později vyšlechtěný holandský chladnokrevník. Ve středověku prožívali chladnokrevníci z území dnešní Belgie velký rozkvět, jako rytířští a váleční koně se dostávali do okolních zemí a značně ovlivnili většinu starých chladnokrevných plemen Evropy.  
Plemenná kniha vznikla teprve v roce 1886. Pro nás je belgický kůň, především ardenského rázu, jedním z nejvýznamnějších plemen, protože se dovážel již od poloviny 19. století a čistokrevně se choval především v Netolicích vedle českého chladnokrevníka, na jehož zušlechtění se vydatně podílel. Stádo chladnokrevných koní na podkladě belgické krve se chovalo také v Nemošicích. Po první světové válce nastal rozvoj chladnokrevníků a dováželi se zejména belgičtí hřebci z Belgie a Holandska. Po druhé světové válce již klesal zájem o chov chladnokrevníka, koně belgického chovu se udržovali hlavně v západních Čechách. Od 60. let 20. století chov stagnoval a v 70. letech se již chladnokrevníci chovali hlavně v hřebčínech Státních lesů pro přibližování dřeva. Byli to však hlavně norici, jen v Bezvěrovském hřebčíně působil belgický hřebec, hnědák s výraznou vlohou zbarvení červeného bělouše. Na Moravě byli belgici chováni mezi světovými válkami v Tlumačově, kde působili originální belgičtí hřebci, zejména Marquis de Vraimont. V poválečné době však chov v tlumačově pozvolna upadal a teprve koncem 20. století se znovu uplatnily belgické linie Agripa a Subrén.

POPIS

Belgický chladnokrevník je těžký pracovní kůň mohutné kostry a osvalení. Hlava je v poměru k tělu malá, silný klenutý krk má výrazný hřeben. Trup je hluboký, záď louplá (s výrazným žlábkem). Zbarvení belgika je proměnlivé podle jednotlivých linií, podstatná je však vynikající povaha, pro kterou se využíval ke zlepšování jiných chladnokrevných koní.
Belgik je vysoký, v kohoutku měří 158-165 cm, avšak výjimkou nejsou ani koně přes 170 cm vysocí. Na rozdíl od jiných chladnokrevníků má poměrně krátký, velmi pevný hřbet, hluboký trup a nápadně svalnaté plece. Kohoutek je dost nevýrazný, záď je vysoká a v kříži dozadu skloněná. Ocas je nízko nasazený a dříve se často zastřihoval, aby vynikl tvar zádě. Končetiny jsou poměrně krátké, silné, s kvalitními klouby a pevnými, dobře utvářenými kopyty. Nevýhodou bývá někdy větší lymfatičnost. Na nohou je krátký rous. K původnímu zbarvení patřili dnes již vzácní červení bělouši s tmavými znaky, dnes jsou nejběžnější hnědáci a ryzáci se světlou hřívou. Plaváci jsou vzácní, bělouši se z chovu téměř vytratili a vraníci nikdy nebyli hojní.
Belgik je velmi klidný, spolehlivý a pracovitý kůň. Je snadno ovladatelný, vytrvalejší než jiní chladnokrevníci a je velmi učenlivý. Právě proto se získal tak velkou oblibu a používal se k zlepšení jiných plemen.

VYUŽITÍ

Belgik byl od samého počátku pracovní kůň a osvědčoval se v dopravě, zemědělství i při práci v lese. K přibližování dřeva se ostatně užívá i dnes, protože při této náročné práci uplatňuje svou vysokou inteligenci a spolehlivost. Vyznačuje se pevnou konstitucí a spolehlivým zdravím, je poměrně nenáročný na ošetření a na chladnokrevné plemeno je relativně dlouhověký. Jinak je oblíben pro reklamní a reprezentační účely, patří k plemenům, která si chovají velké pivovary a jiné podniky, využívající tradice k reklamě. Díky své velké síle a inteligenci se toto plemeno využívá i při různých soutěžích v tahu a na přehlídkách. Má totiž výborný prostorný krok a díky svému souměrnému exteriéru a pěkné výrazné hlavě působí za všech okolností velmi dobře. U soukromníků si toto plemeno získává trvalé postavení především výbornou klidnou povahou, díky které se s ním mohou cítit bezpečně i malé děti.

Zdroj: Horses Online